čtvrtek 10. července 2025

Pečetidlo ze 14. století

 

Středověká pečetidla a nebo také typáře byly důležitými nástroji k ověřování dokumentů a uzavírání dopisů pomocí voskových pečetí. Vyráběly se z bronzu nebo jiných kovů (známe dokonce i pár kamenných). Jejich hlavní částí bylo reliéfní znamení, obvykle s erbem nebo iniciálami. Z druhé strany pak býval kolmo umístěný výčnělek, takzvaná kobylka s očkem pro zavěšení. Kobylka sloužila také pro uchopení pečetidla při jeho používání. Matrice byla nejdříve odlitá jako prázdný polotovar, aby do něj následně řemeslník dle přání klienta vyryl kýžené znamení.
Majitel nosil své pečetidlo neustále při sobě a dbal, aby jej neztratil. Ztráta totiž představovala nepříjemnou situaci. Muselo se pak nejen obstarat pečetidlo nové ale také zařídit, aby to staré nemohl nikdo zneužít. To znamenalo zneplatnění původní pečeti a její nahrazení novou, což ve středověku byl daleko náročnější proces než dnes.
Pečetidly mohli disponovat nejen jedinci z řad šlechty a bohatších občanů, ale i města či světské a církevní instituce.
Naše pečetidlo bylo nalezené v nedávné době ve Středočeském kraji a ačkoliv jeho ztráta majiteli radost zajisté neudělala, tak my díky ní máme vzácnou možnost nahlédnout do dob vrcholného středověku.
 
 
 
 

Ing. Pavel Maličký, odborník na středověká pečetidla, o tomto konkrétním exempláři napsal následující:
"Pečetidlo je ze 14. století, opis je proveden gotickou majuskulí a zní S[igillum] SVAGONI, tedy pečeť jakéhosi Svagona.
Forma pečetidla odpovídá poměrně běžnému tvaru, avšak nikoliv ve zdejších krajinách, ale v západní části říše a je bezesporu převzata z francouzského kulturního prostředí. Ve 14. století neexistuje ani jeden šlechtic používající tento tvar pečeti, který vzdáleně připomíná štítovou, která však nepřežila rok 1300 a přestala být v oblibě.
Jak jméno a chybějící predikát (místo po kterém se majitel pečeti psal zpravidla uvozené latinským DE tedy "z" a následuje jméno statku který feudál držel), tak tvar pečeti nám dávají jasnou nápovědu, že ztracené pečetidlo, nepochází z místního kulturního prostředí a náleželo nějakému cizinci např. obchodníkovi, řemeslníkovi apod.
 
 
Digitální vizualizace vzhledu pečeti
 
 
 
 
 
 
 
 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Josef Pitter

    Český grafik Josef Pitter žil a tvořil v Sofii mezi roky 1909 a 1921. Byl tam pozván nedlouho předtím založenou Státní malířskou školou ...