 |
Las Hilanderas, Olej na plátně, 220 cm x 289 cm, 1644-1648, Museo del Prado |
Dnes velmi poškozené plátno, na němž #Velázquez pracoval minimálně 4 roky, zobrazuje mýtus o zápase mezi bohyní Athénou a smrtelnou ženou Arachné. Příběh byl v té době nejlépe znám z Ovidiových Metamorfoz, jejichž kopii měl Velasquez ve své knihovně. Podle Ovidia žila Arachne v zemi Lýdie a byla jednou z nejlepších tkalkyň, jaké kdy po světě chodily. Dovednost jí ale začala stoupat do hlavy a nezřídka tvrdila, že se její schopnosti vyrovnají těm bohyně Athény. Athéna jako patronka umění a řemesel byla sama zdatná tkadlena a když se k ní Arachnino troufalství doneslo, cítila se dotčena. Brzy poté odcestovala do Lydie, aby se s vychloubačnou dívkou střetla. Bohyně si tam nasadila masku staré ženy a v ní nejprve varovala Arachné, aby nesrovnávala svůj um s talentem nesmrtelné. Arachné nad tím mávla rukou a tak Athéna neměla jinou možnost než přijmout výzvu a s dívkou se v tkaní poměřit. Arachnina dovednost ale byla velká. V mnohém se její tapisérie nejen vyrovnala práci bohyně, ale dokonce jí predčila. Athénu přemohl hněv a nakonec Arachné proměnila v pavouka. A díky tomu dnes pavouci předou sítě a mají své řecké jméno.
Velázquez zasadil souboj do skutečného místa - tkalcovské dílny v královském paláci v Madridu. Athéna je tam zpodobněna jako stařena nalevo, Arachné pak jako mladá dívka vpravo - k nám otočená zády. Jejich konfrontaci ale můžeme vidět i v pozadí, kde jako na divadelním pódiu postává skupina dívek. Athéna se tam pyšně tyčí s nasazenou helmou a zdviženou pravicí, Arachné pak identifikujeme jako dívku s červeným šátkem naproti ní. Za tímto výjevem najdeme ještě pozadí - visí tam tapisérie s volně namalovaným motivem z Tizianova obrazu - Únos Evropy. V té době by ho každý na dvoře poznal, protože se nacházel v královské sbírce.
V 19. století byl Las Hilanderas nejkopírovanějším obrazem od Velázqueze v Pradu. Zastavili se u něj taková jména jako Renoir, Sargent nebo Sorolla. Poslední dva dělali své kopie dokonce ve stejný den. Malíři většinou nekopírovali celý obraz, ale jednu jeho specifickou část: dívku Arachné v popředí s nataženou rukou.
Renoir pak komentoval zoufalý technický stav obrazu: "Ta brilantnost se zdá být značně otupělá."
Velázquez byl evropskému malířství neznámý až od roku 1823, kdy se v Pařížském Louvre otevřely galerie se Španělským uměním. Několik obrazů od Velázqueze tam způsobilo malou revoluci a silně ovlivnilo další generace malířů. Více o tom někdy příště.
 |
| Tiziano Vecellio - Únos Evropy, Isabella Stewart Gardner Museum, Boston |
Zdroje:
Museo Del Prado
The Andrapped Artist Podcast
Velázquez, Wildenstein Institute, José López-Rey, Taschen
DiegoVelazquez.org
Žádné komentáře:
Okomentovat